|
|
Vliv morfometrických změn šedé a bílé hmoty na funkční konektivitu mozku u schizofrenie
Görnerová, Natálie ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Zach, Petr (oponent) ; Filip, Pavel (oponent)
Více než století po vymezení konceptu schizofrenie (SZ) zůstává její etiologie, neuropatologie a patofyziologie do značné míry neobjasněná. Teoretická část práce přináší přehled současných znalostí o klasifikaci a patofyziologii SZ se zvláštním zřetelem věnovaným strukturálním a funkčně zobrazovácím metodám. Zobrazovací nálezy se shodují na tom, že u SZ dochází k redukci šedé hmoty, poruše integrity bílé hmoty a snížení inter-regionální funkční konektivity (FC). Otevřenou otázkou zůstává, zda jsou změny FC od počátku spojené se strukturálními změnami mozku (které jsou jednoznačně potvrzené již před propuknutím nemoci), nebo zda se vyvíjí až s chronifikací SZ. Současně není jasná souvislost mezi narušením FC a prožitkem "jáství", jako možnou jádrovou symptomatikou SZ. Rovněž je nebytné vyvíjet efektivní metody prevence relapsu s cílem zabránit progresi neurobiologických změn mozku. V návaznosti na uvedené otázky zahrnovala praktická část práce celkem tři cíle, v rámci kterých jsme studovali tři odlišné skupiny nemocných. V první skupině pacientů po první epizodě schizofrenie (FES) jsme hodnotili souvislost mezi morfologickými změnami šedé a bílé hmoty mozku a funkční konektivitou. V téže populaci jsme pak studovali změny regionální mozkové konektivity v kontextu narušeného prožitkem "jáství". Druhá...
|
|
|
Dlouhodobé sledování pacientů po první atace schizofrenie z hlediska kognitivní výkonnosti a jejího vztahu k psychosociálnímu fungování
Pešková, Barbora ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Kognitivní deficit je dnes již považován za jádrový příznak schizofrenie, který významně zasahuje do psychosociálního fungování u osob s tímto onemocněním. Cílem této studie je zmapování kognitivního výkonu během prvního roku od první epizody onemocnění a vztahu kognice k psychosociálnímu fungování. Celkem 28 hospitalizovaných osob po první psychotické epizodě s diagnózou schizofrenie F20 dle MKN-10 se zúčastnilo naší studie a podstoupilo měření kognitivních funkcí mezinárodní baterií MCCB. Dále byly vyhodnoceny škály PANSS (Škála pozitivních a negativních příznaků) a PSP (Škála osobní a sociální výkonnosti). Po jednom roce od prvního měření se k opakovanému vyšetření dostavilo 20 pacientů. U 75% výzkumného vzorku (n = 28) byl zjištěn kognitivní deficit pod 1,5 standardní odchylky pod normativním průměrem, tj. pod 35 T-skór alespoň v jedné z měřených domén. Nejoslabenější doménou (T < 35) byla doména rychlost zpracování informací, nejméně oslabenou bylo myšlení a řešení problémů (T > 40). Výsledná analýza (párový t-test) ukázala signifikantní zlepšení po jednom roce od první epizody schizofrenie u domén rychlost zpracování informací (p = 0,018), myšlení a řešení problémů (p = 0,023). Wilcoxonův test se shoduje s tímto výsledkem a navíc dále odhaluje signifikantní zlepšení u domény pracovní paměť (p...
|
host ::
RSS.